Nedávno měl syn u nás na návštěvě svého kamaráda. Na tom není, zas tak nic zvláštního, ale ten klučina mi řekl jednu zajímavou věc: “Já se k vám vždycky moc těším na jídlo." Super, řekla jsem si, chutná mu docela zdravé jídlo. To, co říkal dál, mi vehnalo slzy do očí. Řekl mi: “Vy se doma smějete a povídáte si. U vás nikdy nejsem sám.” Asi jsem se tvářila hodně nechápavě a tak vysvětloval: “Víte, mi máme telku v pokoji, naši ji mají v ložnici, my s bráchou v pokojíčku a máme ji i v kuchyni.” Čekala jsem co z toho bude. “Vy máte jen jednu a ta je vypnutá. U vás se mluví a směje. U nás, když taťka přijde z práce, tak pustí buď televizi nebo rádio. A já když mluvím, tak ruším. Když pracuje, tak si pustí hudbu, je moc hezká, ale nepovídáme si. Taky mám všechny nové společenské hry, ale s bráchou to nehrajeme, ten návod bývá složitý a na většinu her je lepší hrát minimálně ve třech. Tak se naši naštvou, že nám to koupí a my nic.”
Ano, vybavuji si, jak rád s námi hraje hry, vleze do skřínky, kde jsou uložené a se zářícíma očima něco vybere. Vždy se zeptá: “A hraješ s námi, Lído? Hraji a ráda. Pozoruji děti, jak se učí vyhrávat a prohrávat, držet partu, nevyhodit druhého, když nemusí. Naučit se můžeme všichni mnoho. Hlavně se můžeme radovat a nikoho tím nerušíme.
Doma máme spoustu rituálů, které k nám nějak přišly a už u nás zůstaly. Bylo a je nám s nimi dobře. Jaké to jsou?
Ranní probuzení s písničkou, maminkou zpívanou, mají děti moc rády.
Ráno si povídáme, víme co koho čeká, v čem mu držet palce :-)
Páteční večer je jen náš.
Sobota je pro nás oddychový den, nezapínám PC, nekontroluji Facebook, mám prostor pro děti, pro hledání našeho místa ve vesmíru, pro rodinné sejití, hraní her.
Nejlepší kakao dělá tatínek.
Prskavky a svíčky zapalujeme podle nálady.
Polštářová bitka v neděli ráno v kombinaci s lechtandem je super..
Když má tatínek v televizi závody, je dobré být potichu a v jiném pokoji :-)
Každá rodina má svoje rituály, třeba po příchodu zapnout telku. Tak ten u nás nečekejte. Jsme rádi, že jsme spolu a tu chvíli, na kterou jsou nám děti svěřeny, si chceme užít.
Možná Vás napadá otázka a to se vaše děti nedívají na televizi? Dívají, ale vždy mají na výběr a věřte nebo ne, u nás vyhrává rodina. Je to volba dětí. Večerníček nebo deskovka? Večerníček nebo čtení? Co myslíte?
